Naše loutkové kamarády již dobře znáte. Ale víte, jak dlouho se takové loutky vyrábí? Kde se vzala jejich jména? A jak vzniklo Divadlo Loutkový svět? V rozhovoru jsem se ptali loutkoherců Davida Velčovského a Kateřiny Svobodové.

Davide, povíte zákazníkům, jak a kdy se váš klučičí sen stal skutečností a založil jste si vlastní loutkové divadlo?

První vlastní loutkové divadlo jsem si založil, když mi bylo 10 let. Byl jsem tehdy ještě sám a jezdil jsem - tedy spíše chodil - po havířovských knihovnách a školkách. To se bavím skutečně o úplných amatérských začátcích, kdy se můj sen stával skutečností. Bylo to až neuvěřitelné. Usínal jsem s představami, které se na druhý den splnily. V 15 letech pak přišel první amatérský soubor SuVel (odvozeno ze dvou příjmení Suchánek a Velčovský), který jsme založili s kamarádem. Později se soubor rozrostl o další 3 lidi. Moc rád na tu dobu vzpomínám a nejen na to hezké, ale také i na ty nezdary, které mě posunuly dál. Pak přišla studia a tím utichla na několik let i má tvorba. Stále jsem ale v hlavě bloumal a rozmýšlel o snech.. no a na podzim 2016 se stal zázrak! Společně s Katkou Svobodovou jsme rozjeli, tentokrát úplně naplno, projekt Loutkový svět, který jsem připravoval už od roku 2011. Víte, sám bych to ale nedokázal. Měl jsem štěstí na lidi, kteří mi fandili, moc pomohli a hlavně mi důvěřovali, což je v této době obrovská vzácnost. Moc si jich za to vážím, ale jelikož jich je mnoho, tak jsem je uveřejnil na našem webu loutkovysvet.cz.

Vyrábíte si loutky i kulisy sami? Jak dlouho trvala výroba loutek Strašfuňáka a Funilky?

"I nouze naučila Dalibora housti", a to je vlastně můj případ. Můj dědeček Pepík mě naučil, že se dá i z obyčejného papíru vyčarovat cokoliv, a tak jsem se vlastně vše, co z loutkařiny umím, učil sám metodou pokus omyl a tím, že jsem se nebál výzev. Loutky a kulisy si tedy vyrábíme s Kačkou sami, protože každý do toho dáme něco ze sebe. Každá věc je vyrobená s velkou pečlivostí, láskou a trpělivostí. Snažíme se, aby vše vypadalo hezky a aby iluze byla co nejdokonalejší.
Loutky typu muppet (termín pro loutky s otevírací pusou mouth-pusa a puppet-loutka), což Strašfuňák s Funilkou jsou, trvají vyrobit každý přibližně 100 hodin, což jsou více než 2 týdny práce (nemluvím tady ale o vlastním nápadu, ten se rodí i déle). V současnosti mi pod rukama vznikají nové a vylepšené verze, které budou obohacené o další mimiku tváře. A v premiéře je diváci uvidí právě u Vás v Géčku.

Jak Strašfuňák s Funilkou ke svým jménům přišli?

Všechno má svůj vývoj, dokonce i jméno Staršfuňáka. První jeho jméno bylo Fašfuňák Strašidlák (2009-2014) a ten název se mi objevil ve snu. Trochu to ale evokovalo období II. světové války, tak jsem přemýšlel nad změnou - vznikl Strašfuňák. A mladší Funilka? Ta se k němu zkrátka hodila. Přemýšleli jsme i nad klasickými jmény, ale nešlo to vůbec k sobě. Tahle varianta je prostě ta správná.

Katko, kdo vymýšlí témata příběhů? Snažíte se, aby pohádky také vzdělávaly? Pro jak velké děti hrajete svá představení?

Témata hledáme s Davidem společně, ale většinou navazují na období nebo nám přišla vhodná z edukačního hlediska. Inspirovali jsme se u Cimrmanů a přizpůsobili jsme si jejich léty prověřený model, tzn. začínáme edukační částí na určité téma (např. zdraví, jaro, ekologie apod.) a na to pak navazuje vlastní pohádka. Díky tomuto modelu jsou naše vystoupení vždy i vzdělávací. Snažíme se dětem připomenout i původní (nejen české) tradice a souvislosti. Primárně se ale vždy snažíme diváky pobavit! A protože víme, že s dětmi přichází na představení i rodiče či prarodiče, vkládáme do našich vystoupení tu a tam humor určený právě i pro dospělé. Zkrátka na našich představeních se pobaví malí i velcí. Způsob hraní, intenzitu humoru i rychlost mluvy pak vždy přizpůsobujeme publiku “na míru”. Každý titul jsme tedy schopni zahrát pro děti od předškolního věku a v jiném provedení třeba seniorům.

Připravujete také workshopy?

Snažíme se přizpůsobit nabídku požadavkům veřejnosti a workshopy jsou tedy naší nejčastější doplňkovou činností k představením. Opět jsme vstřícní k požadavkům a jim pak upravujeme obsah i provedení. Není výjimkou, že jsou workshopy rozsáhlejší, takže už máme zaškolené i další pomocníky, abychom mohli při kreativním tvoření zvládnout i větší počet dětí najednou. Workshopy mohou mít různou podobu, ale nejčastěji tvoříme loutky (plošné papírové nebo ponožkové). Děti jsou většinou inspirovány předchozí pohádkou a moc rády si pak loutky samy vyrobí, aby si pak doma mohly hrát vlastní představení. Nádherné je, když nám pak rodiče pošlou fotku nebo video z “domácího představení”, které si pak společně doma dotvořili třeba z velké krabice…a to je ta pravá radost!

Géčko slaví 5. narozeniny, co by popřáli Strašfuňák s Funilkou našemu nákupnímu centru?

Všem přejeme hlavně zdraví, mnoho radosti a spokojenosti všem zaměstnancům, kteří Géčko tvoří! To oni pak svojí energií a nápady přilákají spokojené malé i velké zákazníky. Přejeme Vám, ať jste nadále prostorem, kam budou lidé chodit nejen rádi nakupovat, ale kde najdou prostor pro zábavu a inspiraci!