Před více jak půl rokem jsme Vám přinesli reportáž z marketingové stáže studentů třetího ročníku Gymnázia Hello. Všichni byli fajn, ale jeden z nich byl tak trochu „jinde“. Jeho zvídavé dotazy, praktické postřehy a především velká kultivovanost projevu prozrazovala, že o něm brzy uslyšíme.

Vzpomínáte, jací jste byli v osmnácti? Zvládli byste napsat knihu tak, aby měla hlavu a patu? A co napsat knihu, která má hloubku, má za cíl pomoci druhým a podporovat. No my v Géčku jsme tak šikovní zcela jistě nebyli. Proto jsme nesmírně pyšní na našeho „stážistu“ Kevina, který to dokázal. Tedy ne tak docela. Ještě jeden krok chybí a tím je samotné vydání knížky. Právě byla spuštěna sbírka na její vydání. My se určitě zapojíme a co Vy? Přečtěte si více a pokud Vás to zaujme tak, jako nás, zapojte se přispěním na vydání Kevinovy knihy.

KEVIN TRAN
KOLEKTIVNÍ AGONIE
Sbírka povídek ve stylu magického realismu o lidech, kteří hledají vysvobození ze světa vlastnoručně vytvořených kleteb.

Anotace

Lidstvo se ocitá ve světě plném žalu, sebestřednosti a kleteb, které jsou ztělesněním jeho vnitřních pocitů. Přestože nejsou pro ostatní viditelné, naši všední hrdinové se musí vypořádat s vlastními problémy a napsat svůj vlastní osud. Pocházejí z různých odvětví - od psychologie až po modeling. Ví jen jedno - bolest je dělá rovnými. Podaří se jim zbavit se svých kleteb, nebo se jim podvolí?

O čem v knize píšu

O lidech, kteří žijí ve světě, kde kletby převládají nad každým, od zaměstnance fast foodu až po filmovou režisérku. V knize píši o kletbách, které jsou ztvárněním nejtemnějších stránek každého z nás. Tyto kletby jsou naší součástí a my vždy dobře víme, že tam jsou Dokážeme je porazit?

Pro koho je kniha určena

Každému, kdo má problém se sebehodnotou, sebeláskou a sebepřijetím. Hlavně dospělým a teenagerům ukáže, že všichni v tomto světě trpíme a potýkáme se s vlastními bitvami. A tak v tom nikdy nejsme sami.

Pár slov o mně

Jsem student, milovník bojových sportů a dítě třetí kultury. Kvůli dlouhodobé šikaně jsem postupně pochopil důležitost empatie, i přestože mi to dlouho trvalo. Mé bývalé povolání bylo asistent prodeje v rychlé módě, kde jsem zjistil, jak život dokáže s lidmi psychicky pohnout, pokud mají problém se sebehodnotou. Psal jsem v třetí třídě malé komiksy, které jsem kdysi předčítával v hodinách literatury. Ty se ale vyvinuly do povídek, které se zabývají tématem naděje. Když píši, tak píši převážně na počítači, ale když se cítím vznešeně, tak píši na psacím stroji, který patřil mým českým prarodičům, kteří mě vychovávali od dvou měsíců.

Proč jsem knihu napsal

Když jsem vyrůstal, viděl jsem, že lidé kolem mě se sebepoškozují a ubližují si i jinými způsoby, například alkoholem nebo kouřením. Touto knihou jsem chtěl mnohým lidem otevřít oči - informovat je a ukázat jim, že na tomto světě nejsou sami. Myšlenka napsat povídky mě napadla, když jsem si řezal předloktí. V tom momentě jsem přemýšlel o tom, proč mi nikdo nechtěl pomoci v mých nejhorších chvílích. Pak mě napadla další myšlenka: Lidé se starají jen sami o sebe a někdy dokonce sabotují ostatní kvůli vlastnímu prospěchu. V tu chvíli, když jsem se řezal, jsem si vybavil omotané trny kolem mého zápěstí, které by mě potrestaly. Tak vznikla Kolektivní agonie.

Řekli o knize

“Každá povídka pojednává o reálných pocitech, které každý z nás zná na vlastní kůži a nebo to vidí u lidí kolem sebe, ať je to nenávist, přehnané ego a nebo přehnané nároky na druhého. Ač člověk o tom neví nebo to nechce přijmout, tak stejně si tímto uvědoměním dřív nebo později projde každý. Jakmile se to stane, tak málo kdy pak lidé vědí co mají dělat dál. Někdo propadne alkoholu, někdo drogám a někdo si najde něco jiného. Kniha je určena nejen pro všechny, co se zajímají o seberozvoj, sebehodnotu, sebelásku nebo sebepřijetí, ale i pro mládež a dospělé, kteří si tímto uvědoměním třeba zatím neprošli a díky takovým knihám mají možnost si začít klást otázky zda na tom nejsou podobně a díky tomu najít sami sebe a patřit mezi ty, kteří mají lepší konec. Na knize se mi líbí, že poukazuje právě na tyto emoce a jak mohou dopadnout, pokud nejsou od dětství správně pochopeny. V dnešní době je mnoho lidí, co si procházejí těžkým obdobím a právě takové příběhy jako jsou tyto by jim mohly pomoci tyto těžké chvíle překonat a pochopit sami sebe.”

• Tereza Cendelínová, beta čtenář

“Každý příběh se zabývá bolestí, utrpením a osobní transformací, čímž ukazuje, jak životní strasti formují naši identitu a vztahy. Tran čtenáře vtahuje do světa postav čelících těžkým překážkám, a to s intenzitou a upřímností odrážející jeho vlastní zkušenosti se sebedestrukcí a hledáním smyslu života.
Kniha je strukturovaná pro znázorňění různé fáze osobního uvědomění a vývoje postav. Tranův emotivní a surový styl přidává příběhům autenticitu a hloubku. Hlavními tématy jsou sebedestruktivní sklony, boj s vnitřními démony, a potřeba empatie a vzájemného porozumění.
"Kolektivní agonie" je výzvou k reflexi a přijetí vlastních ran, připomínající, že v utrpení nejsme sami. Tran vytvořil dílo, které je literárně silné a emocionálně rezonující, zanechávající trvalý dojem na čtenářích.”

• Jakub Holuša, betačtenář

Chceš mě podpořit?

Budu vděčný za každý příspěvek - vyber si prosím v odměnách níže. Mám pro tebe i specialitky. Jako například návlek na ruku s motivem knihy, placky, či pdf soubor o vzniku Kolektivní agonie a další!
Vděčný budu i za sdílení této stránky, odkaz je: https://pointa.cz/project/8b4f9a18-1d12-11ef-bb03-0242ac120002

Chceš vědět víc?

Chceš se na něco zeptat? Napiš mi na instagram: @siblingliterature či e-mail: eggrollnumber1@gmail.com

Děkuji za podporu, vážím si ji!

Kevin Tran